Reklama
 
Blog | Jakub Pavlíček

Česká demokracie na prahu 2. studené války

Jak se pomalu vracíme do studené války, můžeme si povšimnout železných opon, které se snášejí napříč společností a rozdělují ji na nesmiřitelné tábory. Ze slov, které pojmenovávají svět a umožňují dialog, se stávají střelné zbraně. Do otevřeného pole naší nedokonalé demokracie najíždějí obrněné transportéry názorových dogmat, odmítají jakoukoliv diskusi a plní veřejný prostor nenávistnou střelbou. Každý výrok má svůj protivýrok, každá pravda je označena za lež a lež zase za pravdu. Naplňuje se orwellovská vize o světě, ve kterém je pravda natolik relativní, že přestává existovat.

Rozdělení společnosti na nesmiřitelné tábory přitom nevzniklo samo od sebe, není přirozeným jevem, nýbrž důsledkem účelové manipulace, za kterou stojí Putinova propaganda. Kdosi se nám snaží vsugerovat, že celých těch 25 let svobody byl vlastně kapitalistický podvod. Působení ruských tajných služeb u nás podporuje společenskou paranoiu, vytváří atmosféru všeobecného spiknutí a dává vznikat revolučním náladám. Tímto způsobem pracuje stávající ruský režim na rozkladu naší demokracie. Orwellův román 1984, který varuje před tímto způsobem manipulace, posloužil očividně jako návod.

Situace přitom není černobílá a Putinova propaganda nevaří z vody. Velice chytře se chytá palčivých témat, v souvislosti s nimiž je kritika naší demokracie oprávněná. Například je to vysoká míra korupce, která budí dojem, že snad všichni politici kradou. Důsledkem je negativní hodnocení principů parlamentní demokracie jako nečeho, co se neosvědčilo, a volání lidu po vládě silné ruky. Síla tohoto přesvědčení se projevila ve volebním úspěchu Zemana a Babiše. Oba se mnoha občanům zdáli vhodnými kandidáty, kteří nejsou spjati se současnou politickou garniturou a kteří svým odhodláním a osobitostí přišli spasit tuto zem. Skutečnost je však taková, že Zeman je otevřeně proruský a Babiš si v ČR buduje oligarchické impérium východního typu.

Ruská propaganda hraje na city nezaměstnaných a lidí s nízkou životní úrovní. Říká jim, že byli podvedeni, že jsou vykořisťováni kapitalistickým systémem. Obnovuje se rétorika třídního boje a revolučních příslibů lepších zítřků. Je přitom zřejmé, že Rusko se pod tlakem sankcí propadá do ekonomické krize a proto se snaží posílit vliv ve svých bývalých satelitech, aby vyrovnalo rostoucí deficit. Jinými slovy, aby nás opět mohlo vykořisťovat.

Reklama

Dalším nástrojem účelové manipulace je démonizace USA, která má za cíl posílit český antiamerikanismus a vytvořit dojem, že směřování ČR na Západ je cestou do jámy lvové. Vliv tohoto působení můžeme pozorovat dokonce u současného ministra zahraničí Zaorálka, který se neštítil v kontextu ukrajinské krize podrobit Západ zdrcující kritice. Přispěl tak k relativizaci našeho spojenectví s USA a NATO, která je pro ruské mocenské zájmy klíčová. Rozvolněním našich spojeneckých vazeb se připravuje cesta pro možný návrat ČR do ruského područí.

Korupce, nezaměstnanost, často pochybná zahraniční politika USA, to vše jsou palčivá témata, která zasluhují kritické ohlasy. Naše demokracie není dokonalá, peníze daňových poplatníků jsou pravidelně rozkrádány, v mnoha regionech je velmi obtížné sehnat práci. Američané svými vojenskými operacemi v Afghanistánu a Íráku nedokázali zničit islámský terorismus, naopak podnítili jeho nárůst. Ano, to vše jsou nesporné problémy, které vyžadují kritickou diskusi a řešení. Putinova propaganda však tato témata využívá jako záminku pro destabilizaci naší demokracie, aby se u nás mohl bývalý Sovětský svaz zas schopit otěží.

Bereme to jako samozřejmost, ale životní úroveň u nás od roku 1989 neustále stoupá a je nyní na takové úrovni, o které se předchozím generacím ani nesnilo. A to vše při zachování všech občanských práv a svobod, které demokratické uspořádání garantuje. Jakkoliv má své slabiny, je třeba si uvědomit, že demokracie je především velkorysá – nechává volné pole působnosti všem, kdo se jejího společenského a politického života chtějí účastnit. Je otevřena všem protichůdným názorům a vládnoucí moc rozděluje podle míry podpory zúčastněných politických uskupení. Složení vlády tak věrně zrcadlí vůli a stav společnosti. Demokracie je právě taková jako lidé, kteří v ní žijí.

Díky své velkorysosti je na jednu stranu otevřená a svobodná, na druhou stranu však klade velké nároky na schopnost domluvit se, což je nesnadné a způsobuje to mnohdy zoufalou neefektivitu vládnutí a zákonodárství. Představovat si, že nějaký způsob vlády může být univerzálním lékem na lidskou nepokojenost, je nesmyslné. Jinak to není ani s demokracií. Nejde o systém, který nás má spasit, ale umožňuje nám žít ve světě, kde se můžeme svobodně pohybovat a o vlastní vůli naplňovat své životní cíle. Demokracie je rámec občanského života, nikoli instance, která by měla řešit naše osobní utrpení. Je to otevřený prostor, ve kterém může člověk sám nebo s pomocí druhých takové řešení hledat a nalézt.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama